Lenost

15. prosince 2013 v 15:05 | Malá Miki |  šelma
Měla bych napsat článek o Akiconu, o své snídaňové narozeninové oslavě, o oslavě 50. výročí Doctora Who v Londýně.. Rozepsat se o zbytku hotových cosplayů, konečně sem dát nějaký recept, což slibuji už nějakou dobu..
Jsem líná, tak moc až to není pěkné...
Rozhodla jsem se změnit a to radikálně. Nemohu fungovat stejně jako do teď. Nějakým záhadným způsobem všechno fungovalo, ale to nevydrží navždy.
Rozhoduji se, kterou fyzickou aktivitu začnu provozovat od příštího semestru, omezila jsem junk food, dala se do vánočního úklidu mého pokoje i s přestěhováním nábytku a konečným vyhozením sestřiné postele (hodím sem fotku, až bude hotovo), na každý den mám plán (ještě nezvádám udělat všechno, ale snažím se alespoň o pár bodů každý den..), třídím si myšlenky a pocity, dělám zásadní rozhodnutí, začínám si vybírat přátele a omezovat lidi, se kterými už nechci mít nic společného.
Svěřila jsem se babičce, že se chci příští semestr stěhovat, ona to pověděla matce, která se hned začala chovat jinak a dokonce už mi (konečně) nejspíš pořádně vymaluje pokoj.. Nebudu se stěhovat, rozmyslela jsem se, protože je to moc velký skok do neznáma a vůbec nevím, jak bude příští semestr probíhat. Peníze, které bych dala za podnájem si ale budu šetřit a odstěhuji se později, když budu mít alespoň nějakou pojistku.
Dlouho přemýšlím nad dalším jazykem.. Moc se mi líbí francouzština a němčinu nemám moc v lásce, ale přijde mi zbytečné zahodit tři roky trápení s němčinou, když už základy znám a mám i nějakou tu slovní zásobu.. Možná ji zkusím, a jestli to opravdu nepůjde, zkusím francouzštinu..
Nechci se začít chovat jako dospělák, ale nemůžu se chovat jako dítě, když dospělá jsem. Nemohu trávit čas nad rozmýšlením, který poník se mi podobá či jakou panenku si koupit. Vážně ne. Ano, mám ráda plyšové hračky a různé postavičky, koukám se na animované seriály a filmy, ale ztrácet s nimi další čas? Proč?
Chci zkombinovat dospělost i dětství dohromady, dělat dospělácké věci, ale nadchnout se i pro dětské věci.. Je těžké udržet rovnováhu, ale mohu to zkusit.
Blíží se Vánoce, nejspíš můj nejoblíbenější svátek, ulice jsou rozzářené světýlky, všude voní vánoční cukroví, napadl i první sníh, všichni nakupují dárky.. Pořídila jsem dárky i pro známé, se kterými jsem si nikdy nepsala.. Mám tak velkou vánoční náladu, že chci udělat radost všem, které znám.. Když něco uvidím a řeknu si, že by se to někomu mohlo líbit, koupím to. Ach, ach, mé peněžence se to nelíbí, ale co nadělám..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Flag Counter