Útržky

11. července 2013 v 22:23 | Malá Miki |  šelma
Čím dál víc a víc mě štve babička (existuje pro ni nějaké synonymum, které nezní tak mile?). Celou základní školu jsem měla samé jedničky, takže se ke mně chovala jako k největšímu pokladu, protože samé jedničky v naší rodině? Co?
V prváku to taky ještě celkem brala, přestup na střední je nezvyk, takže se mé o několik stupňů zhoršené známky mohly svést na to. Přišel druhák a hromada problémů, které se na sebe nakupily a nevydržela jsem to. Ve škole jsem měla spoustu problémů, ještě horší známky. To už jsem nebyla její miláček. Začala mě každou chvilku pomlouvat (většinou jsem v jiné místnosti a všechno slyším), cpát mi své názory a jak jsem vlastně hrozně divná, že jí to říkají i sousedi (jo, jasně, jezdím tam asi jednou za měsíc, přičemž žádného souseda nepotkám..). Jeden týden nedojím jídlo, takže volá matce, že jsem anorektička a ja strašně jsem hubená, druhý týden mi měří obvod boků a najednou jsem strašně tlustá, že tolik nemá ani ona (vážně, je asi dvakrát taková..). Má hroznou hrůzu ze svíček, protože prý způsobují rakovinu, přitom vykouří minimálně krabičku nějakých levných smradlavých cigaret denně. Dostane dárek, který bychom normálně nekoupili, ale chtěli jsme jí udělat radost, ale ona ho odmítne a nutí nám ho zpět nebo ho dá někomu jinému. To není slušné. A mně říká, že nejsem slušná. Určitě. Ona neumí jednat s lidmi a jen pořád nadává a pomlouvá, ale já nejsem vychovaná.


Věří všemu, co píší na Internetu a řeknou v televizi, když jí řekneme, že je to hloupost, jsme hloupí my, protože to přeci bylo v televizi a tam je všechno pravda. Taky všechno zapomíná. Stejně jako matka a já pomalu taky. Klidně jednu věc řekne desetkrát. Strašně mě to vytáčí. Pořád mi nutí jídlo a když řeknu, že si ho dokážu nachystat sama a vezmu si ho, že budu mít hlad, tak se na mě jen hnusně podívá. Taíř si po sobě dokážu uklidit sama, ale než to udělám, ona přiběhne, sebere ho a hnusně se na mě podívá, jaktože jsem ho neuklidila. Dokážu si sama natočit vodu z kohoutku. Ona ví, že piju jenom vodu a ne ty její sladké levné sodovky, ze kterých dostane leda tak cukrovku, ale vždycky se mě zeptá, co chci na pití a vždycky řekne, že je voda špatná. Pokaždé napeče spoustu buchet a řízků a všeho, všem to nutí a diví se, že nikdo nechce, když držíme dietu, potom se vzteká, proč to pekla, že to bude muset sníst sama a vnutí nám to domů. A dělá ze mě idiota, ale vše, o řekne, nedává smysl. Takže se jí směju. Ikdyž mě to štve.
Hrubý náčrt věcí, které jsem se za poslední (dnes jsem se vrátila) třídenní návštěvu dozvěděla:
Jsem závislá na počítači a matka by mi měla zabavit notebook, protože to pro mě není dobré. - Vše, co na Internetu zná jsou novinky.cz, seznam.cz a zvládá i e-mail a pár her na superhry.cz. Takže nechápe, co tam můžu dělat. Pořád se mě ptá, jestli tam hraji nějaké hry a pořád jí říkám, že ne, že je milion dalších věcí, které se dají dělat. Oh, a na tuhle úžasnou závislost přišla, když jsem u ní asi dvě hodiny byla na fb, hrála LOLko, vyřizovala e-maily a hledala další knihy na čtení, protože bych se u ní mohla leda tak koukat na televizi, ale to bych nejspíš byla závislá i na ní.
Jsi ještě s tím klukem? Jo. Vááážně? - Really?
Měla by sis najít někoho s autem, aby tě mohl vozit na výlety. Znáš třeba vlaky a autobusy? Tím už dneska NIKDO nejezdí. - Aha, takže ty přeplněný vlaky a busy se mi jen zdají. Asi mám i halucinace.
Vůbec nechápe, proč si kupuju knížky. Ale ještě horší je, že půjčuji kamarádům!! Protože ti mi je nevrátí a radši si je mám půjčit já a nevrátit je! A místo knížek si mám koupit něco ROZUMNĚJŠÍHO. - Dokážete vymyslet něco rozumnějšího, než je kniha? Třeba nějakou flašku, jako ostatní v mém věku, ne?..

Mám na ruce modřinu. Objevuje se tam docela často, vždy na stejném místě. Přičemž jsem se tam nikdy nepraštila (kousek od podpaždí). Nevím, co to má být, ale dnes kvůli tomu skoro nemůžu pohnout rukou.

Nemám ráda staré lidi. Smrdí. V autobuse či šalině zaberou i půlku vašeho sedadla a když ne, tak si na vás položí půlku nákupu (nikdy nechtěje mít o nohu opřené zmražené kuře - asi půlhodinu) nebo vám zasednou tašku, kterou si nestihnete oddělat. Podrážejí vám nohy berlemi, jen aby vystoupili či nastoupili první. Smrdí. Vyráží vždy ve špičce, takže všichni v šalině stojíte, oni sedí a hnusně se na vás koukají.

Musím začít cvičit. Tentokrát vážně. Rozedřené nohy po hodině v krátkých šortkách bez silonek mě v tom utvrdily. Nosit silonky i ve třicetistupňovém horku je zlo.

Přemýšlela jsem, že bych zde mohla zveřejňovat nějaké recepty.

Přečtěte si Sabriel od Gartha Nixe. Ale klidně začněte Lírael, je to až druhý díl Abhorsenské trilogie (trilogie se čtyřmi knížkami a chystá se pátá :D), ale já to na základce omylem četla od Lírael, potom Sabriel a Abhorsenku a bylo to možná lepší než popořadě :).

Měla bych už začít pracovat na cosplayích na Natsucon a hlavně se učit na maturitu..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Re Re | 12. července 2013 v 16:00 | Reagovat

Wow, tvoje babča zní jako kvalitní odchovanec socialistického brainwashe (předpokládám, že komouše i volí xD). Zvláště ta pobídka, ať si raději půjčuješ ty a nevracíš. Fuj.

Nicméně jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Zjevně v téhle úrovni morálky žila celý život a je to pro ni standard. Takže to, co oceňujeme my, se jí zdá nelogické a divné, jenže už se to nezmění. A očividně jí i chybí jakákoliv rozumná tolerance, kdy si uvědomí svůj nedostatek v tom pochopit, že nemusí chápat chování současných mladých.

Ale zase to vztahovat na všechnyž staré lidi mi nepřijde fér. Je spousta hodných, rozumných, vzdělaných, pečujících nebo rodinu milujících. A občas smrdí, ale zas je pochop, jsou slabí, takže pořádná koupel je velice náročný a nejspíš i bolestivý počin (takže ho tak často nepáchají), navíc je bolí všechno možné a když můžou, tak si to něčím potírají, což může být další zdroj zápachu.

Co se víry věcí v TV týče, to se taky dá pochopit. V USA to byl obrovský problém v době prvního boomu televizí. Lidi nebyli zvyklí na vizuální klamy a věřili úplně všemu, co v TV bylo. V té době částečně kvůli tomuto problému vznikl pojem asertivita a kurzy ji vyučující :D

Bohužel nemám pořádnou radu, jak na takovou babičku (btw, to slovo, které hledáš, by asi bylo bába. jiné mě nenapadá). Jen zatnout zuby a vydržet. :/ Nepustit si to do hlavy.

2 Malá Miki Malá Miki | E-mail | Web | 12. července 2013 v 16:29 | Reagovat

Dobře, všechny staré lidi nenesnáším :D třeba ti s krásnými nenabarvenými upravenými stříbrnými vlasy, v elegantním oblečení, kteří dokonce poděkují, když je nechám sednout a nedívají se na mě jakobych byla nějaký póvl, ty dokonce obdivuji, ale pak se zase objeví nějaký typický důchodce a úplně mi to zkazí t_t..
Nepustit si to do hlavy je těžký,.. když jsem u ní byla naposledy, tak do mě hustila, jaktože jsem si dala přihlášku jen na jednu vysokou školu, že se na ni určitě nedostanu. Jsem se z toho po TSPčkách hrozně sesypala, protože jsem měla zafixované, že jsem to úplně zkazila... Nikdy neřekne "ty to zvládneš" ale "ty to neuděláš, nezvládneš,.." ghhhh >__<..

3 Veru Veru | Web | 13. července 2013 v 21:52 | Reagovat

existuje, ale přijde mi to už moc hnusný: bába, babka, babizna...
já bych k ní nejezdila, kdyby se ke mně takhle chovala.vykašlala bych se na to. my už taky k té naší moc nejezdíme, nemá to cenu. každopádně tady v hk jsou všichni důchodci stejní: protivní, vlezlí, věčně nasupení na tu dnešní mládež a podobně. řekla bych, že spousta lidí (včetně mě) se v padesáti zastřelí, jen aby nebyli jako oni. teď jsem v tý itálii a půlka autobusu jsou důchodci. nedá se to vydržet... ještě že bydlíme na apartmánu a ne s nima v hotelu :D

recepty samozřejmě! hlavně na tvý mufiny! :D

4 Malá Miki Malá Miki | E-mail | Web | 14. července 2013 v 0:38 | Reagovat

nad zastřelením se v padesáti uvěžuju už pár let :DD zajímavý, že to napadlo i někoho jinýho :D
asi ty návštěvy omezím na nezbytné minimum, no :)
ok, nějaké recepty zkusím ^_^

5 Re Re | 14. července 2013 v 23:02 | Reagovat

Takhle, můj táta mě neviděl učit, protože 1) když jsem se učila, bylo to, když doma nikdo nebyl a měla jsem klid a za 2) nepotřebuju toho času tak moc -- prostě nabyl dojmu, že se neučím a vyhrožoval mi, jak mi dá, když nedám a) maturitu b) cokoliv v podstatě. Vůbec měl v maturitním ročníku největší frekvenci vzteklých záchvatů, bylo to už fakt děsivý, vždycky kvůli škole. Kdybych byla jen trochu horší v učení, tak jsem z toho vážně na prášky, takhle jsem byla jen streslá, když jsem pomyslela na to, že bych něco nemusela dát. :/ Chci jen říct, že vím, jaké to je, když do tebe někdo valí, že něco nedáš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Flag Counter