As time goes by

17. března 2013 v 0:06 | Malá Miki |  šelma

Už pár hodin poslouchám tuhle hroznou písničku a nemohu ji dostat z hlavy. Nesnáším Taylor. Vždycky si při poslechu jejích písniček vzpomenu na T., ne že by mi ji nějak připomínal nebo snad ten hrozný text, ale jednou mi poslal fotku s tím, že mu "ta holka" připomíná mě. Nějak jsem si to zafixovala, no..
Trošku se mi chce brečet, což mi připomíná, že už jsem dlouho nebrečela. To je nejspíš dobře. Vlastně kecám, před dvěma týdny se nedá počítat jako dlouhá doba. Asi.
Nevím, jak mu tady mám říkat, polovička se říká jenom holkám, ne? Nic mě nenapadá a nechci o něm psát, dokud nebudu vědět, jak mu říkat >_
Taky jsem si vzpomněla na svůj starý deviantart, tak jsem z něj všechno smazala. A asi popáté jsem se zaregistrovala na twitteru, ale jako vždy nevím, co tam psát. Poslední dobou mě nebaví ani tumblr..
Jen koukám na seriály a čtu si nebo spím. Ani jedno z toho bych neměla. Za dva týdny musím musím mít hotových asi deset výkresů, ale od Vánoc jsem neudělala ani jeden. Prostě vůbec nevím, jak na to. Musím odevzdat dva projekty do ekonomiky, pět výkresů a výpočtů výztuže do stavebních konstrukcí, učit se na připouštěcí testy, které jsou za jedenáct dní, konečně dostat z pozemního stavitelství něco jiného než pětku, které už mám tohle pololetí tři.
Mám pocit, že to nezvládám. A zase přestávám chodit do školy. Jsem strašná.
Ještě k tomu pláči - poslední dobou je mi lépe, protože jsem si uvědomila, že mám skvělé přátele, kteří mě mají rádi. Vím, že mi to spousta lidí říkala už tolikrát, ale nemohla jsem si připustit, že by mě někdo mohl mít rád. Když mi to došlo, brečela jsem asi hodinu štěstím. Jsem vážně divná.
D. se se mnou přestala bavit. Nejspíš. Nemám potřebu se jí pořád vnucovat, aby se se mnou bavila, a když na mě nedokáže sama promluvit, a pak si stěžuje, že se s ní nebavím, co mi sakra udělala, že se chovám takhle, přičemž to ani neříká mně, tak je mi to upřímně úplně jedno.
Pořídila jsem si kytku, ale nevím, jak dlouho mi vydrží. Předpokládala jsem, že mi ji matka bude zalévat, když budu přes týden pryč, ale asi ne. Doufám, že má chudák tuhý kořínek a ještě to dva měsíce vydrží.
Hodně často teď myslím na cosplay, nějak jsem se zbláznila a místo už rozdělané Mayi Kumashiro budu dělat Rikku Takanashi, která je totální blázen, ale těším se na to. Pronajmi realitu! Prolomit synapsi! Vyhoštění tohoto světa!
Utratila jsem asi pět stovek v galanterii, většinu za krajky. Eh. A moc se těším na maid šaty.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veru Veru | Web | 17. března 2013 v 22:56 | Reagovat

No... Z toho všeho, co sem píšeš, bych byla už delší dobu na prášky... Obdivuju tě, že to tak nějak zvládáš...
Já mám zase "přátele", o kterých si myslím, že mě mají rádi, ale potom mě několikrát vymění za hulení v parku nebo za kupování cigár nebo za kouření vodnice v čajovně nebo jiný blboviny a já mám pocit, že jim je úplně jedno, jak se cítím, ačkoli ve škole sedím na židli, koukám do blba a do očí se mi hrnou slzy...
A například já tě ráda mám! :D

2 Malá Miki Malá Miki | Web | 17. března 2013 v 23:20 | Reagovat

[1]: naaah, s tím, co tady píšu, musím přestat, je to zatraceně otravný :DD
yop, ve škole to mám úplně stejně, tak místo skorobreku :D radši o přestávkách čtu a jsou mi všichni jedno ^_^"
jenom škoda, že jsme se nikdy neviděly :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Flag Counter